|
|
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem
Černá, Kristýna ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Předsmluvní odpovědnost v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem Abstrakt Diplomová práce se věnuje problematice předsmluvní odpovědnosti v závazkových vztazích s mezinárodním prvkem. Důraz je kladen především na rozbor přístupu vybraných zahraničních právních řádů, a to Německa, Spojeného království, Spojených států amerických a Ukrajiny, avšak také na unifikační snahy usilující o překlenutí rozdílů mezi jednotlivými vnitrostátními úpravami. Předsmluvní odpovědnost je velmi komplexním institutem. Zatímco česká právní úprava je v tomto ohledu poměrně podrobná a nevyplývají z ní žádné zásadní problémy, aplikace institutu culpa in contrahendo v praxi mezinárodního obchodu stále vyvolává více otázek než odpovědí. Aplikace institutu v mezinárodním prostředí je problematická především kvůli rozličnému pojímání culpa in contrahendo v jednotlivých zemích. Nejmarkantnější je rozdíl mezi přístupem právních řádů kontinentálního systému a právních řádů common law. Common law, jež předsmluvní odpovědnost jako právní institut vůbec nezná, pracuje s doktrínou promissory estoppel, která je v některých situacích schopna nahradit chybějící institut culpa in contrahendo. Rozdílná je samozřejmě i kolizní úprava předsmluvní odpovědnosti, a to především vzhledem k tomu, že některé státy ji pojímají jako smluvní institut...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo).
Obstová, Martina ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Horáček, Tomáš (oponent)
Resumé Proces uzavírání smlouvy je v současnosti mnohem více sofistikovanější než býval v dřívějších dobách, a to zejména díky výraznému pokroku na poli komunikačních technologií a neustálému technickému vývoji obecně. Nazírání na kontraktační proces skrze tradiční pojetí oferty a akceptace se již nejeví jako dostatečné, jelikož nezřídka budou vlastnímu uzavření smlouvy předcházet dlouhá a komplikovaná jednání, v jejichž rámci nebude možné tyto dva instituty zřetelně rozpoznat, přičemž tato situace nebude neobvyklá zejména v obchodních vztazích. V průběhu těchto jednání pak mohou strany vynaložit nemalé náklady za účelem přípravy na další fázi vyjednávání a zajištění budoucího plnění ze smlouvy. Často bude též pro uzavření vlastní smlouvy nezbytné sdělit druhé straně relevantní informace a vylíčit rozhodné skutečnosti, které by mohly být pro její rozhodnutí, zda smlouvu uzavřít či nikoli, klíčové, přičemž některé z těchto informací mohou být, ať již ze své povahy či z pohledu jedné ze stran, považovány za důvěrné. Ačkoli je na proces uzavírání smlouvy za působení principu smluvní svobody nahlíženo jako na právně nezávazný, působí zde zároveň různá omezení směřující k ochraně dobré víry jednajících stran a k zajištění jejich poctivého jednání. S ohledem na výše uvedené si lze například představit situaci,...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo)
Vlachová, Jitka ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo) Resumé Cílem této diplomové práce je analyzovat problematiku předsmluvní odpovědnosti z mikrokomparativní perspektivy, která následně směruje úhel pohledu na hlavní rysy předsmluvní odpovědnosti v českém obchodním a občanském zákoníku. Důvodem pro zpracování tohoto tématu je jeho důležitost, jež nebyla dostatečně reflektována ve stávajících zásadních soukromoprávních předpisech, ale prostřednictvím judikatury Nejvyššího soudu ČR a obecných právních principů culpa in contrahendo pevně zakotvila v českém právním vědomí. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, první kapitola nastiňuje pojem předsmluvní odpovědnosti a definuje použitou metodologii, zaměření a cíle. Rozsah práce je omezen na základní otázky, prostor není věnován například problematice postavení třetích osob, škodě a promlčení. Kapitola druhá zkoumá právní úpravu předsmluvní odpovědnosti ve vybraných právních řádech. Pozornost je zaměřena na Německo, Rakousko a Švýcarsko z důvodu historické a geografické spřízněnosti. Opomenuto není ani francouzské a common law pojetí proslulé svým váhavým přístupem k předsmluvní odpovědnosti. Třetí kapitolu lze rozčlenit do dvou hlavních částí, v prvé je studována Vídeňská úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží spolu s UNIDROIT Principy mezinárodních...
|
|
|
Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi
Kraus, Radek ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
The institution of pre-contract liability in theory and practice Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem "Institut předsmluvní odpovědnosti v teorii a praxi". Práce je rozdělena do tří částí - "Pojem předsmluvní odpovědnosti", "Komparativní analýza zahraničních právních řádů" a "Česká koncepce předsmluvní odpovědnosti". Hlavním cílem této práce je především popsání praktických aspektů předsmluvní odpovědnosti, což ale bez dostatečného teoretického podkladu není možné. Doktrína culpa in contrahendo (vina nebo zavinění při vyjednávání) je připisována Rudolphu von Jheringovi, protože to byl právě on, kdo roku 1861 jako první popsal charakteristické rysy předsmluvních závazkových vztahů. V první části této práce autor zařazuje předsmluvní odpovědnost do systému práva. Definice předsmluvní odpovědnosti, částečně navržená autorem, pak slouží v druhé a třetí části k jednoduššímu srovnání jednotlivých konceptů předsmluvní odpovědnosti v různých právních řádech. V druhé části je nejdříve popsán německý koncept culpa in contrahendo. A to tak, jak se vyvinul od R. von Jheringa přes reformu závazkového práva až do dnešního dne. Vývoj německého pojetí předsmluvní odpovědnosti od materiálního k formálnímu může navíc sloužit jako dobrý příklad pro zákonodárce dalších států. Rakouský koncept pak představuje jakýsi...
|
|
|
Předsmluvní odpovědnost (culpa in contrahendo)
Kinclová, Veronika ; Čech, Petr (vedoucí práce) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Resumé Období, kdy uzavření smlouvy bylo tak jednoduché jako předložení návrhu a jeho akceptace, již dávno pominulo. Založení závazkového vztahu předchází různě dlouhá doba. V průběhu období, kdy se smlouva formuje, si strany vzájemně sdělují své požadavky, podstané informace a vyjednávají o obsahu smlouvy. Čím déle předsmluvní vyjednávání trvá, tím více strany investují svůj čas, peníze či jiné prostředky ve víře, že kompenzací bude uzavření smlouvy. Pokud k uzavření smlouvy nedojde v důsledku nepoctivého jednání jedné ze stran, bude poškozený oprávněn domáhat se odpovědnosti druhé strany. V takovém případě bude poškozený zakládat svůj nárok z titulu tzv. culpa in contrahendo neboli předsmluvní odpovědnosti. Předmětem této práce je kromě vymezení předsmluvních povinností a odpovědnosti za jejich porušení obecně, zejména efektivní srovnání relevantní české a francouzské právní úpravy. Jelikož v současnosti není zákonem předsmluvní odpovědnost výslovně upravena, soustřeďuje se tato práce na porovnání judikatury soudů obou států. Za pomocí analýzy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a francouzského Cour de cassation práce vymezuje stěžejní skutkové podstaty, čímž představuje současnou podobu předsmluvní odpovědnosti v praxi i teorii. Práce je tvořena sedmi kapitolami, z nichž kapitola první reprezentuje úvod a...
|
|
|
Komparace předsmluvní odpovědnosti v českém právu a v common law
Nováková, Tereza ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Cílem této práce je posoudit důležitost institutu předsmluvní odpovědnosti, který v českém právu nemá dlouhou tradici, nicméně od 1. 1. 2014 je součástí českého právního řádu. Vznik předsmluvní odpovědnosti je spojen se zájmem na ochraně principu dobré víry, který je stěžejním principem moderního smluvního práva zejména v kontinentálním typu práva. Podstatná část práce se tak soustředí na ekonomické vysvětlení důležitosti chránit dobrou víru v negociačním procesu. Přes absenci obecné povinnosti jednat v souladu s dobrou vírou během negociačního procesu v anglo- americkém právu, existují i zde ekvitní nástroje jako misrepresentation nebo promissory estoppel, které reagují na praktické problémy plynoucí z nepoctivého jednání jedné ze smluvních stran. Důležitost ochrany dobré víry je zcela zřetelně deklarovaná i v mezinárodních soukromoprávních dokumentech, které napomáhají interpretaci vnitrostátního práva. V první kapitole vymezím pojem culpa in contrahendo a odliším jej od vzniku předsmluvní odpovědnosti v anglo-americkém typu právní kultury. Přes rozdílnost pojetí předsmluvní odpovědnosti v kontinentálním typu práva, tedy i českém, na straně jedné a anglo-americkém na straně druhé, posoudím na základě analýzy legislativy i judikatury obou právních kultur, zda přístup českých soudů se nepodobá...
|
|
|
Otázka předsmluvní odpovědnosti vzhledem k praxi při vyjednávání a uzavírání obchodních smluv v rámci národní úpravy a judikatury vybraných členských států EU
Krupka, Jiří ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou předsmluvní odpovědnosti, kterou autor chápe jako velice specifický institut, jehož pojetí je rozdílné v různých zemích EU, ale i mimo ni. Hlavní zkoumanou otázkou je rozdílnost vnímání předsmluvní odpovědnosti v různých státech a její komplexní popis ve vztahu k vyjednávání obchodních kontraktů s důrazem na české právo. V první části práce autor rozebírá historická východiska předsmluvní odpovědnosti ve vztahu k římskému právu a německo-rakouské právní oblasti, ve které prof. Jhering rozpracoval konstrukci culpa in contrahendo. V následujících kapitolách se autor věnuje popisu a charakteru předsmluvní odpovědnosti, zvláště v otázkách, zda se jedná o smluvní nebo mimosmluvní odpovědnost a rozvádí základní skutkové podstaty a náhradu škody s ohledem na celoevropské pojetí předsmluvní odpovědnosti. Dochází k závěru, že předsmluvní odpovědnost je v evropském pojetí vnímána jako mimosmluvní odpovědnost a to i s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora. Zároveň konstatuje, že ačkoliv lze vyčíst z právních řádů podobné skutkové podstaty, rozsah náhrady škody se velmi liší, kdy je zde zřejmá dichotomie pozitivního a negativního interesu. Hlavní část práce je věnována právní úpravě v tuzemském právo. Platná právní úprava je v oblasti předsmluvní odpovědnosti značně...
|
|
|
Informační povinnost při jednání o uzavření smlouvy
Vrběcký, Matouš ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Informační povinnost při jednání o uzavření smlouvy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přinesl do soukromého práva mnohé změny. Nový civilní kodex v rámci úpravy předsmluvní odpovědnosti mimo jiné výslovně v ustanovení § 1728 odst. 2 zakotvil tzv. obecnou informační povinnost, tedy povinnost stran sdělit si před uzavřením kterékoliv smlouvy určité okolnosti. Práce je vedena snahou o vymezení pojmu a rozsahu obecné informační povinnosti, a to za pomoci srovnání přístupů jiných států k této povinnosti a využití dosavadní soudní (české i zahraniční) rozhodovací praxe. V některých otázkách je přihlédnuto i k dokumentům evropského smluvního práva, ze kterého bylo při tvorbě úpravy závazkového práva v platném a účinném občanském zákoníku čerpáno. I při využití mnohých pramenů nebylo však možné rozsah obecné informační povinnosti jednoznačně stanovit. Vzhledem k tomu, že právní úprava nestanoví výslovné a zřetelné meze této povinnosti, hlavním zdrojem poznání skutečného rozsahu této povinnosti bude soudní rozhodovací praxe, která by měla zaujmout konzistentní postoj ke složité a s ekonomickou analýzou práva neoddělitelně svázané otázce informační povinnosti. Práce neopomíjí ani další instituty související s obecnou informační povinností. Autor této práce dospívá k závěru, že v určitých případech může být...
|
|
|
Ukončení jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu
Janoušková, Anežka ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Ukončení jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu Resumé Předkládaná práce pojednává o § 1729 občanského zákoníku upravujícího ukončení jednávání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu. Cílem práce je výklad tohoto ustanovení, které se stalo součástí nové úpravy předsmluvní odpovědnosti. Práce rozebírá jak předpoklady odpovědnosti za ukončení jednání o smlouvě, tak i následky, jež jsou s jejich naplněním spojeny. Výkladové problémy, které se s nově zavedeným pravidlem pojí, jsou řešeny za pomoci teleologického výkladu a dále s využitím zkušeností německé a rakouské právní doktríny a praxe. Konečně je v práci analyzována judikatura Nejvyššího soudu k předešlé právní úpravě a s tím související otázka, nakolik se závěry Nejvyššího soudu prosadí i po rekodifikaci. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je pozornost věnována zásadám smluvní volnosti a poctivosti, které jsou stěžejní pro výklad zkoumaného ustanovení. Rovněž je pojednáno o předsmluvní odpovědnosti obecně a o jejím postavení v rámci smluvního práva. Druhá kapitola se již zaměřuje na úpravu předsmluvní odpovědnosti v novém civilním kodexu. Zdůrazněna je přitom její poněkud neucelená systematika, problematické postavení předsmluvní odpovědnosti na pomezí mezi deliktem a smlouvou a dále nejasná hranice mezi ukončením...
|
|
|
Právní následky porušení smlouvy v občanském právu
Antošová, Eliška ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Téma této diplomové práce je "Právní následky porušení smlouvy v občanském právu". Cílem diplomové práce je zejména analyzovat právní následky porušení smlouvy v občanském právu. Text je rozdělen do šesti kapitol. Každá kapitola popisuje jeden následek porušení smlouvy. Práce se také zaměřuje na hlavní změny a výhody, které přinesl nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014. První kapitola se zabývá institutem předsmluvní odpovědnosti. Tato kapitola popis institutu a jeho hlavní prvky. Druhá kapitola analyzuje aspekty prodlení. Kapitola třetí vysvětluje základní body institutu odstoupení od smlouvy. Čtvrtá kapitola popisuje a analyzuje právní institut odpovědnosti za vady. Kapitola pátá se zabývá institutem odpovědnosti za škodu. Cílem této kapitoly je poskytnout základní přehled o institutu, a osvětlit jeho hlavní aspekty. Kapitola šestá popisuje smluvní pokutu, frekventovaný nástroj utvrzení dluhu. V této části je prostor věnován také platnému ujednání smluvní pokuty a předpokladům vzniku práva na smluvní pokutu. Poslední kapitola se dále mimo jiné zaměřuje na subjekty smluvní pokuty, povahu utvrzované povinnosti a charakter smluvní pokuty. V závěru je celá problematika stručně shrnuta, přičemž je kladen důraz zejména na praktickou stránku výše uvedených právní následků porušení smlouvy. Powered by...
|
host ::
RSS.